Input:

Jak na daně - daň z příjmů

15.1.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

601
Jak na daně – daň z příjmů

Ing. Zdeněk Morávek

Daň z příjmů

Daň z příjmů je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen „ZDP“). ZDP je členěn tak, že je zvlášť úprava pro poplatníky fyzické osoby (§ 1 až § 16b), zvlášť pro právnické osoby (§ 17 až § 21a), následně společná ustanovení pro fyzické i právnické osoby (§ 21b až § 38f) a na závěr zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů (§ 38g až § 38w), která se týkají zejména mzdového účetnictví.

ZDP byl od nabytí účinnosti původního zákona, tj. od 1. 1. 1993 již víc než stokrát novelizován a jeho znění je již značně nepřehledné a leckdy zmatečné.

Daň z příjmu fyzických osob

Z pohledu zdanění fyzických osob je podstatné, že všechny příjmy je nutné rozdělit do pěti kategorií, a to:

1. příjmy ze závislé činnosti,

2. příjmy ze samostatné činnosti,

3. příjmy z kapitálového majetku,

4. příjmy z nájmu,

5. ostatní příjmy.

K těmto příjmům je pak nutné samostatně přiřadit výdaje, které je možné od těchto příjmů odečíst, a tak vzniká pět samostatných dílčích základů daně, resp. tolik dílčích základů daně, kolik má poplatník odpovídajících příjmů. Součet těchto dílčích základů daně pak tvoří celkový základ daně poplatníka – fyzické osoby. To je zásadní rozdíl oproti základu daně právnických osob, kde se žádné jednotlivé příjmy či výnosy nerozlišují a vytváří se pouze jeden souhrnný daňový základ.

Poplatníky daně z příjmů fyzických osob je možné rozdělit na dvě základní skupiny, a to na daňové rezidenty České republiky a daňové nerezidenty.

Daňoví rezidenti České republiky jsou poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, což jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Tito poplatníci mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. To znamená, že musí zdanit celosvětově dosažené příjmy.

Daňoví nerezidenti jsou všichni ostatní poplatníci, typicky tedy ti, kteří nemají v ČR bydliště nebo ti, kteří se zde obvykle nezdržují, případně ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy. Tito poplatníci mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tzn., že v ČR nezdaňují příjmy dosažené mimo ČR (na rozdíl od daňových rezidentů).

Poplatník má na území ČR bydliště, v ČR vykonává podnikatelskou činnost. Kromě toho mu plyne příjem z kapitálového majetku, např. podíl na zisku v kapitálové společnosti, ze zdroje v Německu. Protože se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem České republiky, musí v ČR zdanit jak příjem z podnikání, tak podíl na zisku, který mu plyne z Německa.

Příjmem ve smyslu zákona o daních z příjmů se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou. Pokud tedy fyzická osoba nějaký příjem dosáhne, je nutné zkoumat, zda je tento příjem vůbec předmětem daně (viz § 3 ZDP) a pokud je, jestli tento příjem není od daně osvobozen (§ 4 a § 4a ZDP). Pokud se jedná o příjem, který předmětem daně je, ale není od daně osvobozen, je nutné rozhodnout, do jakého dílčího základu daně tento příjem patří a jaké související výdaje je možné k těmto příjmům uplatnit.

Obecně platí, že pokud je příjem předmětem jedné daně, potom by již neměl být předmětem daně jiné. Úmyslně je ale použit podmiňovací způsob, protože v našem daňovém systému toto bez výjimky neplatí. Příkladem může být příjem z prodeje nemovitých věcí, který je předmětem daně z příjmů (a za stanovených podmínek je od této daně osvobozen), a současně je předmětem daně z nabytí nemovitých věcí.

V případě poplatníků fyzických osob existuje široká skupina příjmů, které jsou sice předmětem daně z příjmů, ale jsou od této daně osvobozeny. Výčet těchto příjmů je obsažen zejména v § 4 a § 4a ZDP a poměrně obsáhlý výčet je pak také v § 6 odst. 9 ZDP, tato skupina se pak týká poplatníků s příjmy ze závislé činnosti, tedy zejména zaměstnanců. A ještě jedna skupina osvobozených příjmů je vymezena v § 10 odst. 3 ZDP a týká se tedy skupiny ostatních příjmů. U většiny těchto příjmů je osvobození podmíněno splněním určitých podmínek, vždy je tedy nutné pečlivě zjišťovat a přesně číst znění zákona, zda jsou všechny podmínky splněny.

Podnikatel prodává notebook, který vlastní 3 roky, měl jej zařazený v obchodním majetku, před dvěma lety jej z obchodního majetku vyřadil.

V souladu s § 4 odst. 1 písm. c) ZDP je od daně z příjmů osvobozen příjem z prodeje hmotné movité věci. Toto osvobození se však nevztahuje na příjem z prodeje movité věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku. Protože od vyřazení notebooku neuplynulo více než 5 let, nejedná se o příjem osvobozený od daně. Příjem bude nutné zdanit, a to v rámci ostatních příjmů podle § 10 ZDP.

Důležitou změnou je zrušení daně dědické a daně darovací a podřazení těchto příjmů pod daň z příjmů. V celém zákoně se zavádí pojem „bezúplatný příjem“, který zahrnuje jak příjmy nabyté z titulu dědění, odkazu, darování, tak i jiné příjmy nabyté bez poskytnutí protiplnění. Osvobození některých těchto bezúplatných příjmů je obsaženo z pohledu fyzických osob v § 4a ZDP.

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6 ZDP)

Příjmy ze závislé činnosti jsou:

a) plnění v podobě:

  • příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,

  • funkčního požitku,

b) příjmy za práci:

  • člena družstva,

  • společníka společnosti s ručením omezeným,

  • komanditisty komanditní společnosti,

c) odměny:

  • člena orgánu právnické osoby,

  • likvidátora,

d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.

Poplatníka s příjmy ze závislé činnosti ZDP označuje jako zaměstnance, plátce těchto příjmů ZDP označuje jako zaměstnavatele.

Základem daně u příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků je tzv. superhrubá mzda, tj. příjem zvýšený o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel.

Zaměstnanec pobírá měsíční mzdu ve výši 20 000 Kč. Zaměstnavatel je povinen za něj odvést sociální pojištění ve výši 25 %, tj. 5 000 Kč a zdravotní pojištění ve výši 9 %, tj. 1 800 Kč. Základem daně u tohoto zaměstnance bude potom částka 26 800 Kč.

Zdanění zaměstnance probíhá měsíčně, přesněji při vyplacení či zúčtování příjmu, a konkrétní postup závisí na tom, zda zaměstnanec u zaměstnavatele podepsal či nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k ZDP. Podle toho jsou následně uplatňovány případné slevy na dani.

Pokud zaměstnanec dosáhne za kalendářní měsíc u zaměstnavatele příjem z dohody o provedení práce, který nepřevýší částku 10 000 Kč a současně se jedná o zaměstnance, který u tohoto zaměstnavatele nepodepsal prohlášení k dani, je tento příjem samostatným základem daně pro zdanění srážkovou daní ve výši 15 %. Takto zdaněný příjem je možné považovat za příjem již definitivně zdaněný, ovšem počínaje rokem 2014 už tomu tak být nemusí, protože v souladu s § 36 odst. 7 ZDP má poplatník možnost zahrnout tyto příjmy do daňového přiznání a sraženou daň započíst na svou celkovou daň. Tato skutečnost má význam zejména u těch poplatníků, kteří by jinak nevyužili odpovídající slevy na dani, např. studenti.

Příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP)

Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů ze závislé činnosti, je:

a) příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,

b) příjem ze živnostenského podnikání,

c) příjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění,

d) podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku,

e) příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,

f) příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,

g) příjem z výkonu nezávislého povolání.

Podnikatel má v obchodním majetku zahrnutu budovu, kterou částečně využívá pro své podnikání a částečně pronajímá. Protože se jedná o příjmy plynoucí z obchodního majetku, jedná se o příjem ze samostatné činnosti, nikoliv o příjem z nájmu (viz dále).

Základem daně jsou příjmy snížené o výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů, výdaje mohou být buď ve skutečné, nebo paušální výši. Pokud poplatník uplatní výdaje ve skutečné výši, postupuje zejména podle § 24 a § 25 ZDP a z pohledu daňových odpisů potom podle § 26 až § 33 ZDP. Pokud uplatňuje výdaje v paušální výši, tj. procentem z příjmů, může uplatnit výdaje:

  • ve výši 80 % z příjmů v případě příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč,

  • ve výši 60 % z příjmů z živnostenského podnikání, s výjimkou příjmů ze živnostenského podnikání řemeslného, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,

  • ve výši 40 % z příjmů v případě všech ostatních příjmů podle § 7 ZDP s výjimkou příjmů z nájmu, v tomto případě je ale možné uplatnit paušální výdaje maximálně do výše 400 000 Kč,

ve výši 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného do obchodního majetku, v tomto případě je ale možné uplatnit paušální výdaje maximálně do výše 300 000 Kč, Ve všech případech je výše paušálních výdajů omezena na hranici příjmů ve výši 1 mil. Kč za zdaňovací období.

Uplatní-li poplatník výdaje v paušální výši, má se za to, že v částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti.

Poplatník má příjmy z