Input:

Jak založit živnost a získat živnostenské oprávnění

28.8.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

301
Jak založit živnost a získat živnostenské oprávnění

Mgr. Zuzana Kittrichová

Provozování živnosti

Provozovat živnost mohou fyzické i právnické osoby, tuzemské i zahraniční, splní-li podmínky dle živnostenského zákona.

Než se podnikatel rozhodne ohlásit živnost nebo požádat o vydání koncese, musí zajistit, aby splňoval všechny zákonem stanovené podmínky provozování živnosti, resp. aby u něj naopak nebyla dána žádná z překážek provozování živnosti. Tyto podmínky musí podnikatel splňovat jak při zahájení živnostenského podnikání, tak po celou dobu jeho výkonu. V případě, že podnikatel přestane některou z podmínek splňovat, bude jeho živnost pozastavena nebo bude jeho živnostenské oprávnění zrušeno.

Všeobecné podmínky provozování živnosti

Každý člověk (fyzická osoba) provozující živnost musí splňovat následující podmínky:

  • plná svéprávnost, tj. způsobilost nabývat pro sebe vlastním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem. Svéprávnost se podle občanského práva získává v plném rozsahu zletilostí a může být omezena jen rozhodnutím soudu. Podmínkou provozování živnosti již není nabytí věku 18 let. Právo podnikat má i nezletilý, který dosáhl 16 let a kterému soud přiznal plnou svéprávnost. Nezletilý, který není plně svéprávný, je oprávněn samostatně provozovat živnost se souhlasem svého zákonného zástupce a s přivolením soudu; a

  • bezúhonnost – není dána, pokud byla osoba pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje. Živnost je oprávněna provozovat též osoba, na kterou se hledí, jako by nebyla odsouzena.

Z výše uvedeného vyplývá, že z hlediska splnění všeobecných podmínek pro provozování živnosti při ohlášení živnosti (podání žádosti o koncesi), jakož i později v průběhu živnostenského podnikání, bude živnostenský úřad pro účely bezúhonnosti podnikatele u trestného činu posuzovat, zda se jednalo o trestný čin spáchaný úmyslně, a dále zda byl spáchán v souvislosti s předmětem podnikání, o který podnikatel žádá. Z hlediska bezúhonnosti se již neřeší, jak tomu bylo v minulosti, jaký trest byl žadateli uložen a jaká byla doba jeho trvání. Rovněž je případné nevydání, resp. zrušení, živnostenského oprávnění z důvodu pravomocného odsouzení omezeno pouze na ty živnosti (resp. v rámci volných živností na obor činností), kterých se uložený trest týká.

Bezúhonnost se u občanů ČR prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů.

Rovněž nadále není, jak tomu bylo v minulosti (do novely č. 270/2007 Sb.), vyžadováno prokázání bezdlužnosti na území ČR v oblasti daňové, sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění. Tato změna byla vedle primární snahy o zjednodušení vedena také úvahou, že bude-li mít podnikatel možnost i nadále podnikat, snáze tak splatí případné dluhy z dřívější ekonomické činnosti.

Splnění všeobecných podmínek je požadováno vždy u každého podnikatele – fyzické osoby. Jejich nesplnění nelze, jak je tomu u zvláštních podmínek, nahradit ustanovením odpovědného zástupce. Pokud je člověk (fyzická osoba) nesplňuje, nemůže živnost provozovat.

U právnické osoby musí všeobecné podmínky splňovat odpovědný zástupce. Zahraniční právnická osoba prokazuje splnění všeobecných podmínek prostřednictvím vedoucího organizační složky podniku.

Sedmnáctiletý student Petr se rozhodne podnikat v oboru informačních technologií, neboť jej baví počítače a má množství zajímavých nápadů, které by rád realizoval. S ohledem na to, že nedovršil hranici 18 let, nesplňuje všeobecné podmínky provozování živnosti, neboť není plně svéprávný. Petrův otec jako jeho zákonný zástupce vysloví s provozováním živnosti Petrem souhlas. Zároveň požádá jménem Petra soud, aby k Petrovu podnikání přivolil. Teprve poté splňuje Petr všeobecné předpoklady provozování živnosti a může provozování živnosti zahájit.

Zvláštní podmínky provozování živnosti

Zvláštními podmínkami jsou odborná nebo jiná způsobilost podnikatele, příp. odpovědného zástupce, pokud ji živnostenský nebo jiný zákon vyžaduje. Prokázání odborné způsobilosti se vyžaduje u živností řemeslných, živností vázaných a živností koncesovaných. Požadavek na odbornou či jinou způsobilost vyplývá zcela logicky ze snahy chránit zákazníka před neodborným výkonem určitých činností.

Hlavním předpokladem prokázání odborné nebo jiné způsobilosti je vzdělání v příslušném oboru, popřípadě i praxe. V případě živností řemeslných je zásadním předpokladem příslušné odborné vzdělání (srov. § 21 ŽZ). U živností vázaných se předpokládá zvláštní oprávnění či osvědčení, případně vzdělání v určitém oboru nebo praxe (srov. § 24 ŽZ, příloha č. 2 ŽZ a zvláštní zákony, na které příloha odkazuje). Specifické kvalifikační předpoklady a k nim příslušnou praxi vyžaduje zákon též u živností koncesovaných (srov. § 27 ŽZ, příloha č. 3 ŽZ a zvláštní zákony, na které příloha odkazuje). Prokazováním požadavků na odbornou způsobilost se budeme podrobně věnovat níže u jednotlivých druhů živností.

Samostatně jsou regulovány činnosti, jejichž neodborné provedení by mohlo vést k ohrožení zdraví nebo života třetích osob. Zvláštní právní předpis, který tuto problematiku upravoval (nařízení vlády č. 209/2001 Sb.), byl novelou živnostenského zákona č. 130/2008 Sb. zrušen a právní úprava se přesunula přímo do živnostenského zákona, konkrétně do ustanovení § 7 odst. 6 ŽZ a přílohy č. 5, která upravuje živnosti, jejichž výkon musí podnikatel zajistit prostřednictvím osob odborně způsobilých, a to včetně konkrétně vyžadované odborné způsobilosti. Z více než desítky zde uvedených živností jmenujme např. horskou průvodcovskou činnost, péče o dítě od 3 let věku a kosmetické služby. O osobách, jež budou tyto činnosti provádět, je podnikatel povinen vést evidenci a uchovávat doklady prokazující odbornou způsobilost (tj. např. výuční list, doklad o absolvování střední, vyšší odborné nebo vysoké školy v daném oboru, doklad o rekvalifikaci nebo doklad o praxi) minimálně 3 roky od ukončení činnosti těmito osobami.

V případě, že podnikatel – fyzická osoba odbornou nebo jinou způsobilostí pro výkon určité živnosti sám nedisponuje, může ji nahradit ustanovením odpovědného zástupce s předepsanou způsobilostí. U podnikatele – právnické osoby musí podmínky pro odbornou způsobilost splňovat fyzická osoba, která je statutárním orgánem nebo jeho členem, a je zároveň odpovědným zástupcem, nebo jiná osoba, která je odpovědným zástupcem. U zahraniční právnické osoby musí podmínky splňovat vedoucí její organizační složky.

Zvláštní úpravu obsahuje živnostenský zákon pro prokazování praxe. Pro všechny živnosti platí, že pokud je v rámci odborné způsobilosti vyžadována praxe v oboru, postačí, jedná-li se o výkon odborných činností náležejících do stejného nebo příbuzného oboru živnosti. Výkon praxe přitom může splňovat sama OSVČ nebo též osoba pověřená vedením závodu nebo jeho organizační složky, odpovědný zástupce, osoba bezprostředně odpovědná za řízení činnosti, která je předmětem živnosti, nebo osoba, která vykonává odborné práce v pracovněprávním vztahu. Které konkrétní obory jsou považovány za příbuzné, zákon nestanoví, poskytuje však návod na jejich rozpoznání – jsou to takové obory, které užívají stejných nebo podobných pracovních postupů a odborných znalostí.

Prokázání praxe v případě změny nebo doplnění požadavků na odbornou způsobilost na základě novely živnostenského zákona se nevyžaduje u podnikatele, jemuž živnostenské oprávnění pro danou živnost trvá, ani u jeho odpovědného zástupce, pokud svou funkci vykonával již před touto změnou.

Druhy živností

Základní rozdělení živností je podle způsobu vzniku živnostenského oprávnění na živnosti ohlašovací (vznikají ohlášením) a živnosti koncesované (vznikají udělením koncese). Živnosti ohlašovací, které představují většinu živností, se dále dělí na živnosti řemeslné, vázané a živnost volnou. U každé skupiny živností vyžaduje zákon pro vznik živnostenského oprávnění splnění jiných podmínek.

Dalším rozdělením živností podle platné právní úpravy je jejich dělení podle předmětu podnikání na živnosti obchodní, živnosti výrobní a služby.

Živnosti ohlašovací

Pro zápis do živnostenského registru a vydání výpisu podnikateli postačí (jak vyplývá ze samotného názvu) jejich ohlášení. Ohlášením vzniká podnikateli oprávnění k provozování živnosti, s výjimkou osob povinně zapisovaných do obchodního rejstříku, u nichž vzniká živnostenské oprávnění až tímto zápisem. U živností volných není předepsána žádná odborná způsobilost. Jde-li o živnosti řemeslné nebo vázané, je vedle všeobecných podmínek provozování živnosti třeba prokázání splnění zvláštních podmínek, které spočívají v odborné způsobilosti. Jaké znalosti jsou vyžadovány a jakým způsobem lze odbornost prokázat, stanoví živnostenský zákon pro ohlašovací živnosti v § 20 a násl. ŽZ, § 23 a násl. ŽZ, § 25 ŽZ a v přílohách č. 1, 2 a 4.

Živnosti řemeslné

Seznam živností řemeslných obsahuje příloha č. 1 živnostenského zákona. Jedná se o výčet taxativní, tj. úplný.

Odbornost se u řemeslných živností prokazuje dokladem o ukončení vzdělání (tj. např. výučním listem nebo vysvědčením o maturitní zkoušce v příslušném oboru vzdělání či diplomem osvědčujícím absolvování vysokoškolského studijního programu v příslušné oblasti), dokladem o uznání odborné kvalifikace nebo získáním všech profesních kvalifikací, jak jsou pro odpovídající povolání stanoveny v Národní soustavě kvalifikací (tj. veřejně přístupném registru všech celostátně uznávaných a uplatnitelných kvalifikací na aktuálním trhu práce v ČR, který spravuje Národní ústav odborného vzdělávání).

Občan České republiky nebo jiného státu EU může doklady o vzdělání nahradit listinami, jež prokáží potřebnou délku praxe, vykonané v jiném členském státě EU, požadovanou zákonem. Délka praxe se pohybuje mezi dvěma až šesti po sobě jdoucími roky a závisí na druhu řemeslné živnosti. Ty jsou v příloze č. 1 rozděleny do tří skupin, podle nichž pak § 21 odst. 2 ŽZ rozlišuje požadavky na odbornou způsobilost, které jsou konkrétně stanoveny v § 7 odst. 5 ŽZ. Ve většině případů je zde potřeba, aby předmětná činnost byla vykonávána v pozici osoby samostatně výdělečně činné nebo osoby ve vedoucím postavení. Na rozdíl od dřívější úpravy již není současně s doklady o ukončení vzdělání potřeba prokazovat odbornou praxi. Tento krok výrazně usnadňuje přístup do podnikání mladým lidem, kteří ještě neměli možnost několikaletou praxi získat.

Živnostenský zákon nelpí bezpodmínečně na výše zmíněných způsobech prokazování odborné způsobilosti. Prokázání odborné způsobilosti umožňuje ve všech případech řemeslných živností nahradit buď vzděláním v příbuzném oboru, ukončením rekvalifikace spojeným s jednoroční praxí v oboru nebo praxí v oboru v délce šesti let (viz § 22 ŽZ).

Podnikatel pan Ručička se rozhodne provozovat řemeslnou živnost Hodinářství. Pan Ručička má výuční list v oboru Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů elektrických a telekomunikačních zařízení. V oboru hodinářství pracoval dva roky jako zaměstnanec.

Předpokladem pro provozování živnosti Hodinářství je řádné ukončení alespoň středního vzdělání s výučním listem v oboru Hodinářství nebo v příbuzném oboru a praxe alespoň 1 rok v oboru, což pan Ručička splňuje. Pan Ručička ohlásí živnost živnostenskému úřadu, který posoudí jeho vzdělání a praxi jako prokazující odbornou způsobilost a zapíše jej do živnostenského rejstříku.

Při provozování živnosti Hodinářství se pan Ručička řídí její obsahovou náplní, jíž je výroba, sestavování, seřizování, diagnostika a opravy mechanických, elektromechanických a elektronických časoměrných přístrojů. Dále je pan Ručička oprávněn provádět montáž, demontáž, údržbu, čištění, mazání, zkoušení a seřizování hodinových strojů a výrobu a opravy jednotlivých mechanických součástí těchto přístrojů s využitím technologických postupů v oblasti jemné mechaniky ručním nebo strojním obráběním.

V rámci provozování živnosti Hodinářství je pan Ručička dále oprávněn provádět výměnu hodinových skel, řemínků, tahů a baterií včetně jejich prodeje. Dále smí provozovat doplňkový prodej barometrů a vlhkoměrů pro domácnost, bižuterie a zboží z drahých kovů.

Živnosti vázané

Seznam vázaných živností stanoví příloha č. 2 ŽZ. I v tomto případě se jedná o úplný, tj. taxativní, výčet. V této příloze vedle seznamu jednotlivých živností nalezneme, jaká konkrétní odborná způsobilost se pro tyto živnosti vyžaduje. Živnostenský zákon buď stanoví podmínky provozování živnosti výslovně sám, nebo odkazuje na zvláštní právní předpisy.

Odbornou způsobilost může občan České republiky nebo jiného státu EU prokázat také dokladem o uznání odborné kvalifikace podle zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace, ve znění pozdějších předpisů.

Přímo v příloze č. 2 ŽZ je u některých druhů živností zakotvena možnost prokázat potřebnou odbornou způsobilost dokladem o rekvalifikaci a dokladem o vykonání příslušné praxe v oboru.

Živnost volná

Poslední ze skupiny ohlašovacích živností je živnost volná. Předmětem podnikání volné živnosti je Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 ŽZ. Jedná se o jedinou volnou živnost, kdy jednotlivé obory činnosti, které pod volnou živnost spadají, jsou vymezeny v příloze č. 4 ŽZ.

Jediná živnost volná byla zavedena novelou živnostenského zákona č. 130/2008 Sb. a přinesla podnikatelům značné snížení zátěže, a to zejména ve finanční oblasti. Podle dřívější úpravy představoval každý ze současných oborů zvláštní živnost a za jeho ohlášení bylo třeba zaplatit zvlášť administrativní poplatek. Nyní podnikatel ohlašuje pouze jednu živnost, tj. Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 ŽZ, a zaplatí správní poplatek pouze jednou. V jejím rámci pak podnikatel živnostenskému úřadu pouze oznámí, ve kterém z osmi desítek oborů činností náležejících do živnosti volné, obsažených v příloze 4 ŽZ, hodlá podnikat.

K získání živnostenského oprávnění pro živnost volnou přitom postačí splnění všeobecných podmínek (viz výše), prokazování odborné ani jiné způsobilosti se nevyžaduje.

Živnosti koncesované

V některých, zákonem přesně vymezených případech, je k provozování živnosti potřeba státního povolení, tzv. koncese. Pro její získání musí podnikatel splnit podmínky dle přílohy č. 3 ŽZ nebo podle zvláštních právních předpisů, na něž tato příloha v jednotlivých případech odkazuje. V této příloze nalezneme úplný seznam koncesovaných živností, včetně odborné nebo jiné zvláštní způsobilosti, která je pro provozování živnosti vyžadována, příp. další podmínky, jež musí provozovatel splnit (např. bezúhonnost všech zaměstnanců v případě ostrahy majetku osob a služeb soukromých detektivů). Příloha též stanoví, který orgán státní správy se k žádosti o vydání koncese vyjadřuje. Povinné získání souhlasu státního orgánu ovšem nic nemění na tom, že se žádost o vydání koncese podává u živnostenského úřadu.

V souvislosti se seznamy živností a kvalifikačními požadavky pro jednotlivé živnosti obsaženými v přílohách živnostenského zákona upozorňujeme, že přílohy k živnostenskému zákonu jsou jeho nejčastěji novelizovanou částí. Každoročně jsou mnohokrát změněny, do seznamů jsou jednotlivé živnosti přidávány a zase odebírány, mění se podmínky jejich výkonu apod. Proto doporučujeme si před ohlášením živnosti nebo podáním žádosti o vydání koncese pečlivě prostudovat skutečně aktuální znění konkrétní přílohy živnostenského zákona.

Podnikatel pan Očko, který je absolventem policejní akademie a posledních 10 let pracoval jako manažer v bezpečnostní agentuře, se rozhodne provozovat koncesovanou živnost Služby soukromých detektivů. Aby pan Očko mohl tuto činnost vykonávat, musí splnit množství zákonem stanovených požadavků nejen pro sebe, ale též ohledně osob, jejichž prostřednictvím bude pan Očko výkon této činnosti zajišťovat.

Požadavky pro podnikatele jsou stanoveny v příloze č. 3 ŽZ. Pan Očko proto musí prokázat odbornou způsobilost, kterou je vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru, vyšší odborné vzdělání v oboru a 1 rok praxe v oboru, nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru a 3 roky praxe v oboru, které lze případně též nahradit jiným středním vzděláním s praxí v oboru a dokladem o odborné kvalifikaci. Tu pan Očko bezvýhradně splňuje.

Odborná způsobilost podnikatele ovšem v tomto případě nestačí. Živnostenský zákon stanoví další podmínky, které musí splňovat podnikatel a osoby, které pro podnikatele příslušnou činnost vykonávají. Pan Očko proto musí dále prokázat bezúhonnost všech osob, které pro něj budou tuto činnost vykonávat, a dále svoji spolehlivost, která se prokazuje lustračním osvědčením vydaným Ministerstvem vnitra České republiky.

Teprve, doloží-li pan Očko splnění všech výše uvedených předpokladů, bude mu vydána koncese.

Ani tím však nejsou požadavky pro provozování živnosti Služby soukromých detektivů vyčerpány. Živnost Služby soukromých detektivů je živností, pro niž živnostenský zákon (resp. jeho příloha č. 5) předepisuje též povinnost podnikatele zajistit odbornou způsobilost všech osob, jimiž podnikatel výkon živnosti zajišťuje, a která je velmi obdobná jako u samotného podnikatele.

Pan Očko je poté jako podnikatel, kterému byla udělena koncese v oboru služby soukromých detektivů, oprávněn poskytovat služby spojené s hledáním majetku nebo osob, se zajišťováním skutečností, které mohou sloužit jako důkazní prostředky, získáváním informací týkajících se fyzických nebo právnických osob nebo jejich majetkových poměrů, získáváním informací v souvislosti s vymáháním pohledávek, vyhledáváním protiprávních jednání ohrožujících obchodní tajemství, a s tím související sběr dat a jejich vyhodnocování.

Vymezení obsahu jednotlivých živností

Stejně jako i k jiným zákonům se i k živnostenskému zákonu váží některé tzv. prováděcí předpisy, které konkretizují zákonnou úpravu. V případě živnostenského zákona se jedná o nařízení vlády č. 278/2008 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností. Toto nařízení konkretizuje obsahovou náplň jednotlivých živností, zvláště pro živnosti řemeslné v příloze č. 1, pro živnosti vázané v příloze č. 2, pro živnosti koncesované v příloze č. 3 a pro živnosti volné podle jednotlivých oborů činnosti v příloze č. 4.

Postup při vzniku živnostenského oprávnění

Než začnete činit kroky k ohlášení nové živnosti či podání žádosti o vydání koncese, je důležité si uvědomit, vůči komu budete tyto kroky směřovat.

V oblasti živnostenského podnikání jsou výkonem státní správy pověřeny živnostenské úřady. Živnostenský úřad je správním úřadem, jemuž jsou zákonem svěřeny pravomoci v oblasti živnostenského podnikání. V hierarchii živnostenských úřadů se rozlišují obecní