Input:

Sociální a zdravotní pojištění

1.2.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

801
Sociální a zdravotní pojištění

JUDr. Jan Přib

Pojistné na sociální pojištění

Pojistné na sociální pojištění zahrnuje pojistné na sociální zabezpečení (kterým se rozumí pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění) a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Všichni poplatníci však neplatí vždy všechny tyto odvody; zaměstnavatelé platí pojistné na sociální zabezpečení (tj. pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění) a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, zaměstnanci platí pojistné na důchodové pojištění a osoby samostatně výdělečně činné platí pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a pokud se přihlásily k účasti na nemocenském pojištění (nemocenské pojištění je pro osoby samostatně výdělečně činné dobrovolné), též pojistné na nemocenské pojištění. Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se neplatí nikdy samostatně, nýbrž vždy spolu s pojistným na sociální zabezpečení (u zaměstnavatelů) nebo s pojistným na důchodové pojištění (u osob samostatně výdělečně činných).

Pojistné na sociální pojištění je příjmem státního rozpočtu. Pojistné na důchodové pojištění se přitom vede na samostatném účtu státního rozpočtu a v zákonu o státním rozpočtu se uvádí jako samostatná položka příjmů státního rozpočtu. Případné přebytky, kdy v kalendářním roce příjmy z pojistného na důchodové pojištění převýšily výdaje na dávky důchodového pojištění, se stávají součástí státních finančních aktiv, v jejichž rámci se vedou zvlášť a mohou být použity jen se souhlasem Poslanecké sněmovny ve prospěch důchodového pojištění.

Pojistné na sociální pojištění u zaměstnavatelů a zaměstnanců

Poplatníci pojistného na sociální pojištění

U pojistného na sociální pojištění se rozlišují dva pojmy, a to poplatníci pojistného a plátci pojistného. Poplatníkem pojistného na sociální pojištění (tj. pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) jsou jednak zaměstnanci, jednak jejich zaměstnavatelé. Pojem „poplatník pojistného“ vyjadřuje, na čí úkor (tj. z příjmů kterých osob) se pojistné platí. Pojem „plátce pojistného“ vyjadřuje, kdo pojistné odvádí (tj. technicky zabezpečuje odvod pojistného). Zaměstnanci si pojistné sami nevypočítávají ani neodvádějí; tyto povinnosti plní jejich zaměstnavatel. Zaměstnavatel tedy vypočítává a odvádí pojistné za každého svého zaměstnance a dále za sebe. Zaměstnavatel je tedy jak poplatníkem pojistného, tak jeho plátcem; zaměstnanci jsou pak jen poplatníky pojistného.

Zaměstnanci jsou poplatníky pojistného, pokud jsou účastni nemocenského pojištění.

Účast zaměstnanců na nemocenském pojištění upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Podle tohoto zákona jsou tito zaměstnanci účastni nemocenského pojištění, pokud sjednaná částka příjmu z jejich zaměstnání činí aspoň 3 000 Kč měsíčně (u zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce platí specifické podmínky účasti na nemocenském pojištění). V některých případech však vzniká účast na nemocenském pojištění, i když nejsou splněny tyto podmínky; pokud zaměstnanec vykonává zaměstnání malého rozsahu (tj. zaměstnání, v němž není splněna podmínka sjednání příjmu ve stanovené výši), je nemocensky pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky příjmu aspoň 3 000 Kč.

Poplatníky pojistného na sociální pojištění jsou i poživatelé důchodů z důchodového pojištění, tj. pracující důchodci (včetně starobních důchodců). Pro pracující důchodce nejsou stanoveny žádné odchylky, a to ani v sazbě pojistného.

Výše pojistného na sociální pojištění

Výše pojistného na sociální pojištění se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Vypočtené pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Vyměřovací základ zaměstnance i zaměstnavatele se zjišťuje za rozhodné období, jímž je kalendářní měsíc. Vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů (jedná se o příjmy uvedené v § 6 ZDP) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Od daně z příjmu jsou osvobozeny příjmy uvedené v § 4 a § 6 odst. 9 ZDP. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Zaměstnanec používá služební automobil i pro soukromé účely; cena tohoto automobilu byla 500 000 Kč. Podle § 6 odst. 6 ZDP se považuje za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny automobilu, tj. částka 5 000 Kč za kalendářní měsíc, a tato částka se započítá do základu daně z příjmů fyzických osob. Pro účely pojistného na sociální pojištění se tato částka 5 000 Kč považuje za zúčtovaný příjem (jsou splněny podmínky pro hodnocení této částky za zúčtovaný příjem; není přitom rozhodné, že tuto částku zaměstnavatel neúčtuje jako svůj náklad nebo úbytek prostředků, nýbrž pouze uvádí pro daňové účely na mzdovém listu zaměstnance), a proto se zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění.

Do vyměřovacího základu zaměstnance se však nezahrnují tyto příjmy:

  • náhrada škody podle zákoníku práce,

  • odstupné a další odstupné, poskytované na základě zvláštních právních předpisů,

  • věrnostní přídavek horníků,

  • odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,

  • jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,

  • plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

Vyměřovacím základem zaměstnavatele je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců účastných nemocenského pojištění. Pro vyměřovací základ zaměstnance ani pro vyměřovací základy zaměstnavatele není stanovena minimální výše.

Sazba pojistného činí u zaměstnavatele 25 % z vyměřovacího základu určeného jako úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců účastných nemocenského pojištění, z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.

Sazba pojistného činí u zaměstnanců 6,5 % z vyměřovacího základu (jedná se jen o pojistné na důchodové pojištění).

Při stanovení pojistného se uplatňují jen uvedené celkové (úhrnné) sazby a další členění se již neuplatňuje, tj. zaměstnavatel zvlášť neuvádí, kolik odvádí na nemocenské pojištění, na důchodové pojištění a na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Zaměstnavatel má v roce 2019 čtyři zaměstnance v pracovním poměru. Za daný kalendářní měsíc zúčtoval zaměstnanci A částku 38 500 Kč, zaměstnanci B částku 35 680 Kč, zaměstnanci C částku 31 275 Kč a zaměstnanci D částku 2 837 Kč, neboť zaměstnanec D v měsíci pracoval jen tři dny a po zbytek měsíce byl dočasně práce neschopen a pobíral náhradu mzdy a nemocenské. Pojistné na sociální pojištění u zaměstnance A činí 2 503 Kč (tj. 38 500 x 0,065), u zaměstnance B 2 320 Kč (tj. 35 680 x 0,065), u zaměstnance C 2 033 Kč (tj. 31 275 x 0,065) a u zaměstnance D 185 Kč (tj. 2 837 x 0,065; nemocenské ani náhrada mzdy se do vyměřovacího základu nezahrnuje). Pojistné na sociální pojištění u zaměstnavatele činí 27 073 Kč (tj. 108 292 x 0,25 a výsledek se zaokrouhlí směrem nahoru; částka 108 292 představuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců A, B, C a D). Celkem tedy zaměstnavatel odvede za daný kalendářní měsíc 34 114 Kč na pojistném na sociální pojištění, z toho 7 041 Kč jako pojistné placené jeho zaměstnanci a 27 073 Kč jako pojistné placené zaměstnavatelem. Částka 27 073 Kč představuje náklad zaměstnavatele, který musí vynaložit na pojistné na sociální pojištění z důvodu zaměstnávání zaměstnanců A, B, C a D (vedle nákladů na mzdy zaměstnanců); částka 27 073 Kč představující pojistné zaplacené zaměstnavatelem přitom představuje výdaj zaměstnavatele pro daňové účely.

Od roku 2008 je zaveden maximální vyměřovací základ pro zaměstnance. Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného na sociální pojištění je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy, ta pro rok 2019 činí 32 699 Kč. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.

Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ, liší se postup podle toho, byl-li zaměstnanec v kalendářním roce zaměstnán u jednoho zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů.

Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné, přičemž se tento maximální vyměřovací základ v kalendářním roce zjišťuje jen z příjmů zaměstnance u jednotlivého zaměstnavatele (tj. u každého zaměstnavatele zvlášť, a to jen z příjmů, které zaměstnavatel zúčtoval). Částka příjmu zúčtovaná zaměstnavatelem zaměstnanci, z níž zaměstnanec odvedl pojistné, neboť u zaměstnavatele nedosáhl maximálního vyměřovacího základu, se zahrnuje do vyměřovacího základu zaměstnavatele, i když z hlediska zaměstnance se bude jednat o přeplatek, který bude zaměstnanci na jeho žádost vrácen.

Odvod pojistného na sociální pojištění

Zaměstnanci sami pojistné na sociální pojištění nevypočítávají ani neodvádějí; tyto úkony za ně provádí zaměstnavatel, který je též odpovědný za správný výpočet pojistného a jeho odvod. Pojistné na sociální pojištění odváděné za zaměstnance srazí zaměstnavatel z příjmů zaměstnance, které mu zúčtoval. Za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec má započitatelný příjem, avšak nelze z tohoto příjmu srazit pojistné z důvodu, že příjem není v peněžní formě. Zaměstnavatel je povinen uhradit i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec; to platí obdobně též v případě, kdy část příjmu je v peněžní formě, avšak v nižší částce, než činí výše pojistného, které je povinen platit zaměstnanec. Za nepeněžní plnění se pro účely odvodu pojistného považuje též peněžní plnění poukázané zaměstnavatelem jinému subjektu ve prospěch zaměstnance. Zaměstnanec je povinen uhradit zaměstnavateli pojistné, které za něj zaměstnavatel zaplatil. Tato úprava znamená, že má-li v kalendářním měsíci zaměstnanec příjem započitatelný do vyměřovacího základu, musí být za tento měsíc uhrazeno pojistné, které de facto zálohuje zaměstnavatel.

Zvláštní postup platí též v případě osob, u nichž se účast na nemocenském sleduje zvlášť v jednotlivých kalendářních měsících. Započitatelný příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž skončilo zaměstnání malého rozsahu (zaměstnání malého rozsahu je vymezeno v § 7 ZNP) nebo v němž skončilo zaměstnání vykonávané na základě dohody o provedení práce, a příjem zúčtovaný v dalším kalendářním měsíci, popřípadě kalendářních měsících ve výši, která nezaložila v tomto měsíci, popřípadě měsících účast na nemocenském pojištění, se považuje za příjem zúčtovaný v kalendářním měsíci, v němž úhrn započitatelných příjmů zahrnovaných do posledního kalendářního měsíce, ve kterém naposledy trvalo zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání vykonávané na základě dohody o provedení práce, dosáhl výše zakládající účast na nemocenském pojištění v tomto měsíci.

Zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, a to bez ohledu na stanovený termín výplaty mezd a platů za kalendářní měsíc. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

Zaměstnavatel je povinen ve lhůtě stanovené pro odvod pojistného předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacích základů a o výši pojistného, které je povinen odvádět, s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena. Pojistné se platí v české měně na příslušný účet příslušné správy sociálního zabezpečení vedený u poskytovatele platebních služeb. Za den platby pojistného se považuje den, kdy bylo uskutečněno připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Jde-li o částku nepřevyšující 10 000 Kč placenou v jednom kalendářním dni, lze pojistné zaplatit v hotovosti též zaměstnanci příslušné okresní správy sociálního zabezpečení pověřenému přijímat pojistné.

Nebylo-li pojistné zaplaceno včas anebo bylo zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je zaměstnavatel povinen platit penále. Sazba penále činí obecně 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den trvání dluhu.

Podle zákona č. 589/1992 Sb. lze ve stanovených případech uložit zaměstnavateli též pokutu. Zaměstnavateli lze uložit pokutu v těchto případech:

  • nepředložení stanoveného tiskopisu (tj. „Přehledu“) ve stanovené lhůtě, popř. tento tiskopis byl