601
Jak na daně – daň z příjmů
Ing. Zdeněk Morávek
NahoruDaň z příjmů
Daň z příjmů je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen "ZDP“). ZDP je členěn tak, že je zvlášť úprava pro poplatníky fyzické osoby (§ 1 až § 16b), zvlášť pro právnické osoby (§ 17 až § 21a), následně společná ustanovení pro fyzické i právnické osoby (§ 21b až § 38f) a na závěr zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů (§ 38g až § 38w), která se týkají zejména mzdového účetnictví.
NahoruDaň z příjmu fyzických osob
Z pohledu zdanění fyzických osob je podstatné, že všechny příjmy je nutné rozdělit do pěti kategorií, a to:
1. příjmy ze závislé činnosti,
2. příjmy ze samostatné činnosti,
3. příjmy z kapitálového majetku,
4. příjmy z nájmu,
5. ostatní příjmy.
K těmto příjmům je pak nutné samostatně přiřadit výdaje, které je možné od těchto příjmů odečíst, a tak vzniká pět samostatných dílčích základů daně, resp. tolik dílčích základů daně, kolik má poplatník odpovídajících příjmů. Součet těchto dílčích základů daně pak tvoří celkový základ daně poplatníka – fyzické osoby. To je zásadní rozdíl oproti základu daně právnických osob, kde se žádné jednotlivé příjmy či výnosy nerozlišují a vytváří se pouze jeden souhrnný daňový základ.
Poplatníky daně z příjmů fyzických osob je možné rozdělit na dvě základní skupiny, a to na daňové rezidenty České republiky a daňové nerezidenty.
Daňoví rezidenti České republiky jsou poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, což jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Tito poplatníci mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. To znamená, že musí zdanit celosvětově dosažené příjmy.
Daňoví nerezidenti jsou všichni ostatní poplatníci, typicky tedy ti, kteří nemají v ČR bydliště nebo ti, kteří se zde obvykle nezdržují, případně ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy. Tito poplatníci mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tzn., že v ČR nezdaňují příjmy dosažené mimo ČR (na rozdíl od daňových rezidentů).
Poplatník má na území ČR bydliště, v ČR vykonává podnikatelskou činnost. Kromě toho mu plyne příjem z kapitálového majetku, např. podíl na zisku v kapitálové společnosti, ze zdroje v Německu. Protože se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem České republiky, musí v ČR zdanit jak příjem z podnikání, tak podíl na zisku, který mu plyne z Německa.
Příjmem ve smyslu zákona o daních z příjmů se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou. Pokud tedy fyzická osoba nějaký příjem dosáhne, je nutné zkoumat, zda je tento příjem vůbec předmětem daně (viz § 3 ZDP) a pokud je, jestli tento příjem není od daně osvobozen (§ 4 a § 4a ZDP). Pokud se jedná o příjem, který předmětem daně je, ale není od daně osvobozen, je nutné rozhodnout, do jakého dílčího základu daně tento příjem patří a jaké související výdaje je možné k těmto příjmům uplatnit.
Obecně platí, že pokud je příjem předmětem jedné daně, potom by již neměl být předmětem daně jiné. Úmyslně je ale použit podmiňovací způsob, protože v našem daňovém systému toto bez výjimky neplatí. Příkladem může být příjem z prodeje nemovitých věcí, který je předmětem daně z příjmů (a za stanovených podmínek je od této daně osvobozen), a současně je předmětem daně z nabytí nemovitých věcí.
V případě poplatníků fyzických osob existuje široká skupina příjmů, které jsou sice předmětem daně z příjmů, ale jsou od této daně osvobozeny. Výčet těchto příjmů je obsažen zejména v § 4 a § 4a ZDP a poměrně obsáhlý výčet je pak také v § 6 odst. 9 ZDP, tato skupina se pak týká poplatníků s příjmy ze závislé činnosti, tedy zejména zaměstnanců. A ještě jedna skupina osvobozených příjmů je vymezena v § 10 odst. 3 ZDP a týká se tedy skupiny ostatních příjmů. U většiny těchto příjmů je osvobození podmíněno splněním určitých podmínek, vždy je tedy nutné pečlivě zjišťovat a přesně číst znění zákona, zda jsou všechny podmínky splněny.
Podnikatel prodává notebook, který vlastní 3 roky, měl jej zařazený v obchodním majetku, před dvěma lety jej z obchodního majetku vyřadil.
V souladu s § 4 odst. 1 písm. c) ZDP je od daně z příjmů osvobozen příjem z prodeje hmotné movité věci. Toto osvobození se však nevztahuje na příjem z prodeje movité věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku. Protože od vyřazení notebooku neuplynulo více než 5 let, nejedná se o příjem osvobozený od daně. Příjem bude nutné zdanit, a to v rámci ostatních příjmů podle § 10 ZDP.
Důležitou změnou je zrušení daně dědické a daně darovací a podřazení těchto příjmů pod daň z příjmů. V celém zákoně se zavádí pojem "bezúplatný příjem“, který zahrnuje jak příjmy nabyté z titulu dědění, odkazu, darování, tak i jiné příjmy nabyté bez poskytnutí protiplnění. Osvobození některých těchto bezúplatných příjmů je obsaženo z pohledu fyzických osob v § 4a ZDP.
NahoruPříjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6 ZDP)
Příjmy ze závislé činnosti jsou:
a) plnění v podobě:
-
příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,
-
funkčního požitku,
b) příjmy za práci:
-
člena družstva,
-
společníka společnosti s ručením omezeným,
-
komanditisty komanditní společnosti,
c) odměny:
d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.
Poplatníka s příjmy ze závislé činnosti ZDP označuje jako zaměstnance, plátce těchto příjmů ZDP označuje jako zaměstnavatele.
Zdanění zaměstnance probíhá měsíčně, přesněji při vyplacení či zúčtování příjmu, a konkrétní postup závisí na tom, zda zaměstnanec u zaměstnavatele podepsal či nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k ZDP. Podle toho jsou následně uplatňovány případné slevy na dani.
Pokud zaměstnanec dosáhne za kalendářní měsíc u zaměstnavatele příjem z dohody o provedení práce, který nepřevýší částku 10 000 Kč a současně se jedná o zaměstnance, který u tohoto zaměstnavatele nepodepsal prohlášení k dani, je tento příjem samostatným základem daně pro zdanění srážkovou daní ve výši 15 %. Takto zdaněný příjem je možné považovat za příjem již definitivně zdaněný, ovšem od roku 2014 už tomu tak být nemusí, protože v souladu s § 36 odst. 7 ZDP má poplatník možnost zahrnout tyto příjmy do daňového přiznání a sraženou daň započíst na svou celkovou daň. Tato skutečnost má význam zejména u těch poplatníků, kteří by jinak nevyužili odpovídající slevy na dani, např. studenti.
NahoruPříjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP)
Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů ze závislé činnosti, je:
a) příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
b) příjem ze živnostenského podnikání,
c) příjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění,
d) podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku,
e) příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,
f) příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,
g) příjem z výkonu nezávislého povolání.
Podnikatel má v obchodním majetku zahrnutu budovu, kterou částečně využívá pro své podnikání a částečně pronajímá. Protože se jedná o příjmy plynoucí z obchodního majetku, jedná se o příjem ze samostatné činnosti, nikoliv o příjem z nájmu (viz dále).
Základem daně jsou příjmy snížené o výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů, výdaje mohou být buď ve skutečné, nebo paušální výši. Pokud poplatník uplatní výdaje ve skutečné výši, postupuje zejména podle § 24 a § 25 ZDP a z pohledu daňových odpisů potom podle § 26 až § 33 ZDP. Pokud uplatňuje výdaje v paušální výši, tj. procentem z příjmů, může uplatnit výdaje:
-
ve výši 80 % z příjmů v případě příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,
-
ve výši 60 % z příjmů z živnostenského podnikání, s výjimkou příjmů ze živnostenského podnikání řemeslného, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,
-
ve výši 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,
-
40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč
Uplatní-li poplatník výdaje v paušální výši, má se za to, že v částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti.
Poplatník má příjmy z volné živnosti ve výši 750 000 Kč. Současně vykazuje skutečné výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů ve výši 500 000 Kč.
Vzhledem k tomu, že paušální výdaje činí v tomto případě 60 % z příjmů, tj. 750 000 x 0,6 = 450 000 Kč, je pro poplatníka výhodnější uplatnit výdaje ve skutečné výši.
Pokud poplatník uplatňuje daňové výdaje ve skutečné výši, je povinen vést účetnictví nebo daňovou evidenci. Daňové výdaje musí prokázat standardně odpovídajícím dokladem.
Pokud uplatňuje výdaje v paušální výši, účetnictví nebo daňovou evidenci vést nemusí, pouze je povinen vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností.
… 
