Input:

Jak založit živnost a získat živnostenské oprávnění

20.2.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

301
Jak založit živnost a získat živnostenské oprávnění

Mgr. Zuzana Kittrichová

Provozování živnosti

Provozovat živnost mohou fyzické i právnické osoby, tuzemské i zahraniční, splní-li podmínky dle živnostenského zákona.

Než se podnikatel rozhodne ohlásit živnost nebo požádat o vydání koncese, musí zajistit, aby splňoval všechny zákonem stanovené podmínky provozování živnosti, resp. aby u něj naopak nebyla dána žádná z překážek provozování živnosti. Tyto podmínky musí podnikatel splňovat jak při zahájení živnostenského podnikání, tak po celou dobu jeho výkonu. V případě, že podnikatel přestane některou z podmínek splňovat, bude jeho živnost pozastavena nebo bude jeho živnostenské oprávnění zrušeno.

Všeobecné podmínky provozování živnosti

Každý člověk (fyzická osoba) provozující živnost musí splňovat následující podmínky:

  • plná svéprávnost, tj. způsobilost nabývat pro sebe vlastním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem. Svéprávnost se podle občanského práva získává v plném rozsahu zletilostí a může být omezena jen rozhodnutím soudu. Podmínkou provozování živnosti již není nabytí věku 18 let. Právo podnikat má i nezletilý, který dosáhl 16 let a kterému soud přiznal plnou svéprávnost. Nezletilý, který není plně svéprávný, je oprávněn samostatně provozovat živnost se souhlasem svého zákonného zástupce a s přivolením soudu; a

  • bezúhonnost – není dána, pokud byla osoba pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje. Živnost je oprávněna provozovat též osoba, na kterou se hledí, jako by nebyla odsouzena.

Z výše uvedeného vyplývá, že z hlediska splnění všeobecných podmínek pro provozování živnosti při ohlášení živnosti (podání žádosti o koncesi), jakož i později v průběhu živnostenského podnikání, bude živnostenský úřad pro účely bezúhonnosti podnikatele u trestného činu posuzovat, zda se jednalo o trestný čin spáchaný úmyslně, a dále zda byl spáchán v souvislosti s předmětem podnikání, o který podnikatel žádá. Z hlediska bezúhonnosti se již neřeší, jak tomu bylo v minulosti, jaký trest byl žadateli uložen a jaká byla doba jeho trvání. Rovněž je případné nevydání, resp. zrušení, živnostenského oprávnění z důvodu pravomocného odsouzení omezeno pouze na ty živnosti (resp. v rámci volných živností na obor činností), kterých se uložený trest týká.

Bezúhonnost se u občanů ČR prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů.

Rovněž nadále není, jak tomu bylo v minulosti (do novely č. 270/2007 Sb.), vyžadováno prokázání bezdlužnosti na území ČR v oblasti daňové, sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění. Tato změna byla vedle primární snahy o zjednodušení vedena také úvahou, že bude-li mít podnikatel možnost i nadále podnikat, snáze tak splatí případné dluhy z dřívější ekonomické činnosti.

Splnění všeobecných podmínek je požadováno vždy u každého podnikatele – fyzické osoby. Jejich nesplnění nelze, jak je tomu u zvláštních podmínek, nahradit ustanovením odpovědného zástupce. Pokud je člověk (fyzická osoba) nesplňuje, nemůže živnost provozovat.

U právnické osoby musí všeobecné podmínky splňovat odpovědný zástupce. Zahraniční právnická osoba prokazuje splnění všeobecných podmínek prostřednictvím vedoucího organizační složky podniku.

Sedmnáctiletý student Petr se rozhodne podnikat v oboru informačních technologií, neboť jej baví počítače a má množství zajímavých nápadů, které by rád realizoval. S ohledem na to, že nedovršil hranici 18 let, nesplňuje všeobecné podmínky provozování živnosti, neboť není plně svéprávný. Petrův otec jako jeho zákonný zástupce vysloví s provozováním živnosti Petrem souhlas. Zároveň požádá jménem Petra soud, aby k Petrovu podnikání přivolil. Teprve poté splňuje Petr všeobecné předpoklady provozování živnosti a může provozování živnosti zahájit.

Zvláštní podmínky provozování živnosti

Zvláštními podmínkami jsou odborná nebo jiná způsobilost podnikatele, příp. odpovědného zástupce, pokud ji živnostenský nebo jiný zákon vyžaduje. Prokázání odborné způsobilosti se vyžaduje u živností řemeslných, živností vázaných a živností koncesovaných. Požadavek na odbornou či jinou způsobilost vyplývá zcela logicky ze snahy chránit zákazníka před neodborným výkonem určitých činností.

Hlavním předpokladem prokázání odborné nebo jiné způsobilosti je vzdělání v příslušném oboru, popřípadě i praxe. V případě živností řemeslných je zásadním předpokladem příslušné odborné vzdělání (srov. § 21 ŽZ). U živností vázaných se předpokládá zvláštní oprávnění či osvědčení, případně vzdělání v určitém oboru nebo praxe (srov. § 24 ŽZ, příloha č. 2 ŽZ a zvláštní zákony, na které příloha odkazuje). Specifické kvalifikační předpoklady a k nim příslušnou praxi vyžaduje zákon též u živností koncesovaných (srov. § 27 ŽZ, příloha č. 3 ŽZ a zvláštní zákony, na které příloha odkazuje). Prokazováním požadavků na odbornou způsobilost se budeme podrobně věnovat níže u jednotlivých druhů živností.

Samostatně jsou regulovány činnosti, jejichž neodborné provedení by mohlo vést k ohrožení zdraví nebo života třetích osob. Zvláštní právní předpis, který tuto problematiku upravoval (nařízení vlády č. 209/2001 Sb.), byl novelou živnostenského zákona č. 130/2008 Sb. zrušen a právní úprava se přesunula přímo do živnostenského zákona, konkrétně do ustanovení § 7 odst. 6 ŽZ a přílohy č. 5, která upravuje živnosti, jejichž výkon musí podnikatel zajistit prostřednictvím osob odborně způsobilých, a to včetně konkrétně vyžadované odborné způsobilosti. Z více než desítky zde uvedených živností jmenujme např. horskou průvodcovskou činnost, péče o dítě od 3 let věku a kosmetické služby. O osobách, jež budou tyto činnosti provádět, je podnikatel povinen vést evidenci a uchovávat doklady prokazující odbornou způsobilost (tj. např. výuční list, doklad o absolvování střední, vyšší odborné nebo vysoké školy v daném oboru, doklad o rekvalifikaci nebo doklad o praxi) minimálně 3 roky od ukončení činnosti těmito osobami.

V případě, že podnikatel – fyzická osoba odbornou nebo jinou způsobilostí pro výkon určité živnosti sám nedisponuje, může ji nahradit ustanovením odpovědného zástupce s předepsanou způsobilostí. U podnikatele – právnické osoby musí podmínky pro odbornou způsobilost splňovat fyzická osoba, která je statutárním orgánem nebo jeho členem, a je zároveň odpovědným zástupcem, nebo jiná osoba, která je odpovědným zástupcem. U zahraniční právnické osoby musí podmínky splňovat vedoucí její organizační složky.

Zvláštní úpravu obsahuje živnostenský zákon pro prokazování praxe. Pro všechny živnosti platí, že pokud je v rámci odborné způsobilosti vyžadována praxe v oboru, postačí, jedná-li se o výkon odborných činností náležejících do stejného nebo příbuzného oboru živnosti. Výkon praxe přitom může splňovat sama OSVČ nebo též osoba pověřená vedením závodu nebo jeho organizační složky, odpovědný zástupce, osoba bezprostředně odpovědná za řízení činnosti, která je předmětem živnosti, nebo osoba, která vykonává odborné práce v pracovněprávním vztahu. Které konkrétní obory jsou považovány za příbuzné, zákon nestanoví, poskytuje však návod na jejich rozpoznání – jsou to takové obory, které užívají stejných nebo podobných pracovních postupů a odborných znalostí.

Prokázání praxe v případě změny nebo doplnění požadavků na odbornou způsobilost na základě novely živnostenského zákona se nevyžaduje u podnikatele, jemuž živnostenské oprávnění pro danou živnost trvá, ani u jeho odpovědného zástupce, pokud svou funkci vykonával již před touto změnou.

Druhy živností

Základní rozdělení živností je podle způsobu vzniku živnostenského oprávnění na živnosti ohlašovací (vznikají ohlášením) a živnosti koncesované (vznikají udělením koncese). Živnosti ohlašovací, které představují většinu živností, se dále dělí na živnosti řemeslné, vázané a živnost volnou. U každé skupiny živností vyžaduje zákon pro vznik živnostenského oprávnění splnění jiných podmínek.

Dalším rozdělením živností podle platné právní úpravy je jejich dělení podle předmětu podnikání na živnosti obchodní, živnosti výrobní a služby.

Živnosti ohlašovací

Pro zápis do živnostenského registru a vydání výpisu podnikateli postačí (jak vyplývá ze samotného názvu) jejich ohlášení. Ohlášením vzniká podnikateli oprávnění k provozování živnosti, s výjimkou osob povinně zapisovaných do obchodního rejstříku, u nichž vzniká živnostenské oprávnění až tímto zápisem. U živností volných není předepsána žádná odborná způsobilost. Jde-li o živnosti řemeslné nebo vázané, je vedle všeobecných podmínek provozování živnosti třeba prokázání splnění zvláštních podmínek, které spočívají v odborné způsobilosti. Jaké znalosti jsou vyžadovány a jakým způsobem lze odbornost prokázat, stanoví živnostenský zákon pro ohlašovací živnosti v § 20 a násl. ŽZ, § 23 a násl. ŽZ, § 25 ŽZ a v přílohách č. 1, 2 a 4.

Živnosti řemeslné

Seznam živností řemeslných obsahuje příloha č. 1 živnostenského zákona. Jedná se o výčet taxativní, tj. úplný.

Odbornost se u řemeslných živností prokazuje dokladem o ukončení vzdělání (tj. např. výučním listem nebo vysvědčením o maturitní zkoušce v příslušném oboru vzdělání či diplomem osvědčujícím absolvování vysokoškolského studijního programu v příslušné oblasti), dokladem o uznání odborné